Po pár dnech v Rishikeshi je čas se přemístit do jógové školy v Old Rajpuru nad městem Dehradun. Jedeme společně s dalšími dvěma studenty – Jin z Číny a Ericem z USA, kteří se stejně jako já před začátkem jógového kurzu na pár dní stavili v Rishikeshi.

Cesta 40 km nám bez nadsázky zabrala polovinu dne. Taxi, které jsme si objednali se po prvních pár metrech porouchalo. Nově objednaný taxík už byl v lepší kondici a o dost větší, ale i o to dražší. Batohy nám řidič chtěl automaticky připevnit na střechu, ale to jsme mu nakonec při představě letících batohů v zatáčce do srázu rozmluvili.

Už jenom z tohoto dopoledne jsme od Indů mohli naučit minimálně dvě lekce -trpělivosti, že nebudeme na místě v čas, který jsme si představovali. A neupínat se tolik ke svým věcem. Asi to bude ještě chtít víc takových lekcí.

Zvyknout si člověk musí i na způsob řízení. Obdivuju, jak Indové dokáží manévrovat v takových podmínkách – úzké, kamenité silnice, se zvířaty a všelijakými dopravní prostředky na silnici. Jsou to vlastně velmi dobří řidiči. Jen by na můj vkus mohli trochu méně riskovat. Předjíždění v zatáčce je naprosto normální. Jen zatroubí, vrhnou se do protisměru a prostě sází na to, že v opačném pruhu je volno. A nám tuhne krev v žilách a nezbývá jinak než věřit.

Po dvou hodinách jízdy a 40 km cesty jsme přijeli do Dehradunu, hlavního města státu Uttarakhand. Uttarakhand Indové nazývají “Dev Bhoomi” – zemí bohů. Pramení tu posvátné řeky včetně Gangy, jsou tu posvátná poutní místa a hinduistické chrámy vysoko v horách.

Město Dehradun se okna auta a zdá jako typické indické větší město – hustá doprava, ruch, pouliční stánky, prach… A dlouhé pohledy místních na to, kdo se veze v takovém velkém autě. Po pár desítkách minut jsme městem konečně projeli. Směřovali jsme stále nahoru k horám, cesta se zužovala, až do Old Rajpuru, odlehlejší části Dehradunu.

Old Rajpur leží v 1000 metrech nad mořem. Má jednu hlavní uličku s obchůdky a stánky. Kolem výhledy na sytě zelené kopce, na některých vyčnívající špičky chrámů. Po Rishikeshi a Dehradunu oáza klidu. Důvod, proč sem občas nějaký turista, jako právě my, zabloudí, je vyhlášená jógová škola Yog-Ganga. Výuku vede indický manželský pár Svati a Rajiv, kteří se józe věnují od 70.let a jsou přímými žáky B.K.S. Iyengara.

Yog-Ganga se nachází v horní části města. Otevřete železnou bránu a ocitnete se v nádherné udržované zahradě. Sytě zelený a hustý trávník, žluté květiny, stromy a keře s bílými i růžovými květy. Uprostřed je tělocvična s ohromnými dřevěnými okny a lesklou kamennou podlahou. Je vybavená všemožnými pomůckami typickými pro Iyengar jógu – bolstery, deky, dřevěné cihly, pásky, lana u zdi. Vedle tělocvičny je knihovna a na její střeše je altán s výhledem do hor. Ideální místo na čtení.

Ubytování pro studenty Yog-Ganga je mimo tyto prostory. Bydlíme v menších skupinkách u místních. Já bydlím s dalšími dvěma děvčaty. Každá máme malý skromný pokojík. V domě naproti bydlí další tři spolužáci, muži. Večer se vždy sejdeme ve společné kuchyni, kde nám náš pán domácí nachystá indickou hostinu.

Mě tu teď Old Rajpuru čeká 3 týdenní jógový kurz pod vedením učitele Rajiva.