Krční páteř – sedm drobných obratlů a nejpohyblivější úsek páteře.
Bohužel ji mnoho volnosti v pohybu nedopřáváme. Schválně – jak teď přistihneme sebe nebo kolegu v práci či spolucestujícího v tramvaji – jaké má postavení hlava vůči tělu? Ano, snad všichni máme tendenci držet hlavu předsunutou. Je to praktické. Hlava je sídlem našich zevních smyslů a proto ji podvědomě přibližujeme k okolním vjemům. Při čtení, práci u počítače, při jídle nebo i naslouchání blízkému. Postupně se takové držení stává zvykem a předsunuté držení hlavy zaujímáme jak během práce tak i ve volném čase.
Proč je to špatně?
Trvalé držení hlavy před tělem znamená změnu od přirozené architektury krční páteře. Nejvyšší krční obratle jsou v nepřirozeném záklonu a hrudní páteř reaguje vyhrbením. Přirozená esovitá křivka páteře se deformuje. Někdy i doslova – pro udržení stability páteře reagují často krční obratle tvorbou kostěných výrůstků neboli osteofytů, které mohou tlačit na procházející nervy či arterie.
Pro hluboké svaly na zadní straně krku znamená předsun hlavy ohromnou zátěž. Zadní svaly krku musí neustále pracovat, aby naše těžká hlava nepřepadávala dopředu. Pokud držíme hlavu neměnně v jedné pozici, při upřeném pozorování textu knihy, sledování obrazovky mobilu nebo počítače, pracují bez přestávky stále ty stejné svaly. Dochází u nich k omezení cirkulace krve a městnání, které můžeme vnímat jak tlak či bolest a nutí nás ke změně pozici nebo promnutí krku.
Co s tím?
V první řadě je třeba se sledovat, jak držíme hlavu a čas od času ji srovnat zpátky do osy páteře.
Dále, výbornou kompenzací ke strnulému držení hlavy je dopřát krční páteři pestrost a volnost pohybu následujícími cviky s overballem:
VÝCHOZÍ POZICE
- lehneme si na záda, postavíme chodidla na zem
- hlavu si podložíme mírně nafouklým malým overballem, tak aby na něm hlava pohodlně spočinula
- před každým cvikem nejprve lehce “prodloužíme” šiji vytažením hlavy směrem vzhůru za korunou hlavy
- mezi bradou a krkem je zhruba pravý úhel
CVIK I
- pomalu otáčejme hlavou doprava, zpátky na střed a pomalu doleva
- hlava je stále uvolněná položená na balonu
- můžeme si zavřít oči a pozorovat plynulý, pomalý pohyb
CVIK II
- zkusme kývavý pohyb hlavy dopředu a dozadu – brada se nejprve přibližuje ke krční jamce a pak se oddaluje
- neusilujeme o velké rozsahy pohybu, spíše zkoušíme pocity při lehkém předklonu a záklonu hlavy
CVIK III
- představíme si, že místo našeho nosu máme tužku, kterou budeme před sebou malovat ležaté osmičky
- je to malý a jemný rozsah pohybu
- snažíme se držet stále zhruba pravý úhel mezi bradou a krkem
Jaké to je dopřát ztuhlému šíjovému svalstvu pocit svobody a uvolnění?
Tip
Pokud nemáme zrovna po ruce overball, můžeme všechny varianty cviku cvičit i v sedě bez míčku úplně stejným způsobem. Kdykoliv při prvních náznacích přetížené šíje.