Otužování – to není jen sraz (divno)lidí v plavkách v novoroční Vltavě. Mně třeba mírné, ale každodenní  otužování už pár let chrání před nemocemi všeho druhu.

A to jsem se rozhodně jako otužilec nenarodila. Pamatuji si, jak jsem jako dítě nechápavě pozorovala tátu, který na sebe každé ráno dobrovolně lil studenou vodu a dělal strašidelné ale celkem veselé zvuky 🙂

A teplo – to bylo, a stále je, moje. A vlastně přes teplo jsem se také dostala k otužování. Ano – díky sauně. Znáte ten úžasně uvolňující pocit po sauně? Určitou modifikaci saunové procedury jsem si začala dělat i doma. Po řádně teplé sprše jsem si na konci začala na pár sekund dávat studenou vodu. Nejdřív jen rychle, pak i pořádně na celé tělo. Každý den. I když každý den se mi nechtělo a nejradši bych zůstala jen u té horké vody, ten pocit lehkosti po schlazení stál vždy zato.

Jak začít?

Otužovat se může každý. Jako u všeho je ale základním pravidlem postupnost, nenásilnost, důslednost a radost.

Postupně

Začněte nejprve jen příjemně vlažnou vodou. A třeba jen na pár sekund na konci sprchování. A začněte od chodidel, nohou a rukou. Ke středu těla postupte až za pár týdnů. Až se budet cítít, můžete postupně kouhoutkem otáčet více doprava a setrvat každý den o pár sekund déle.

Nenásilnost

I když je otužování výzva, není to žádná soutěž. Každý máme citlivost na chlad jinou a každý bude postupovat s výše uvedenými postupnými kroky jinak rychle. Vždy bychom se po otužení měli cítit dobře nebo dokonce o dost lépe než před tím.

Důslednost

Pokud jednou začneme, je potřeba udělat z otužování udělat opravdu rituál a nevynechat žádný den. I když to znamená jen pár sekund lehce vlažné vody na chodidla. Jedinou výjimkou jsou dny, kdy se necítíme dobře. A takových dnů bude ubývat a ubývat… 🙂

Radost

I když to může znít naprosto nesmyslně, otužování je radost! Těch endorfinů! Uvidíte, zasmějete se sami sobě, jaké zvuky a melodie z vás při otužování půjdou 🙂

A co si dnes při otužování zazpíváte vy? 🙂