Je to dobrodružství.

Ukázalo se, že bambusové chatičky nejsou tak idylické jak zvenku vypadaji. Bambus je jak papír a škvírky a díry mezi spojí jsou dobrou vstupní branou pro nejrůznější zvířátka. Hned večer po rozsvícení jsem měla strop plný nejrůznějších litajících potvůrek. Moskytiéra je tu samozřejmostí. I když ani ta mě moc neuklidňovala, protože i pod ní mi pár broučků vesele pochodovalo po posteli. Před usnutim jsem radši ještě rychle naimpregnovala repelentem moskytiéru i sebe. 

Za zvuku indických cikád, které jsem měla snad pod postelí, jsem pak konečně usnula. Kolem čtvrté ráno mě ale vzbudila strašná rána. Jakoby spadl lustr. (I když to tady opravdu nehrozí. Ze stropu tu visí jen holá žárovka). Strašně jsem se lekla a nechápala jsem, co se stalo. Bylo to v chatce u mě? Rozsvitila jsem a neviděla jsem nic, co by udělalo takový rámus. Další myšlenka byla, že se někdo vloupal do chatky vedle, vyrazil dveře… A teď bude řada na mě… 

Chatky tu nemaji dveře na kliku, natož na zámek. Zavřít se zevnitř můžete jen takovým háčkem… Peněženku a doklady jsem si rychle schovala pod matraci a poslouchala a čekala, co bude dál. Ty zvuky divočiny jsou uprostřed noci strašidelné sami o sobě. Vití psů, divné šramocení kolem chatky, cikády a ptáci… 

Až pak konečně přišlo ráno. A vše zas bylo, jak má být. Idylka. Na záhadu nočního probuzení jsem zapomněla hned, jak jsem vyšla ven. Dopoledne jsem strávila na pláži. Skákáním ve vlnách a čtením na lehátku. K obědu jsem si dala vynikající paneer tikka masala – nakládané kousky sýra v kořeněné omáčce s rýží. A odpoledne jsem měla jediné dva úkoly – po týdnu cestování si vyprat prádlo a sehnat na trhu karimatku na nadcházející jógový kurz. Večer pak už jen relax na mé bambusové verandě, procházka při západu slunce po pláži a mangový drink na baru.

A přesně po něm se vyřešila moje noční záhada. Když jsem se vracela ke své chatce, znovu jsem obdivovala ty krásné palmy, které se klenou nad chatkami a kolik mají ve své koruně kokosových ořechů. A ano – hned vedle mojí chatky byl jeden kokosový ořech na zemi 🙂 
Poznámka– už zítra ráno putuji se svojí krosnou a karimatku do Arambolu, kde budu v ášrámovém režimu. Budu se měsíc věnovat sobě a studiu jógy. Další příspěvky budou s větším odstupem a nebo možná až po skončení kurzu.